Harpactira namaquensis ♀

Harpactira namaquensis

Odborný název: Harpactira namaquensis

Popis:

Harpactira namaquensis je atraktivní africký zemní až hrabavý sklípkan pocházející z jižní Afriky. Patří do rodu Harpactira, jehož zástupci jsou mezi chovateli známí také jako „baboon spiders“. Jedná se o méně běžně chovaný druh, který zaujme především svým přirozeným zbarvením, aktivním způsobem života a zajímavým chováním.

Zbarvení se pohybuje převážně v hnědých, pískových až šedohnědých odstínech, díky kterým pavouk velmi dobře splývá se suchým prostředím svého přirozeného výskytu. Tělo je robustní a hustě ochlupené, končetiny jsou poměrně silné a uzpůsobené k pohybu po zemi i k hrabání.

Harpactira namaquensis tráví značnou část času ve vlastním úkrytu. Pokud dostane dostatečně vysokou vrstvu vhodného substrátu, dokáže si vybudovat noru, jejíž okolí může zpevňovat pavučinou. Často si také upraví předem připravený úkryt pod kusem korkové kůry a postupně jej rozšíří podle svých potřeb.

Jedná se o starosvětského sklípkana, který může být poměrně rychlý a při vyrušení reagovat obranně. Pokud má možnost, zpravidla se stáhne do svého úkrytu, při zahnaní do úzkých se však může postavit do obranného postoje. Druh je proto vhodný především pro zkušenější chovatele.

Velikost:

Dospělí jedinci dosahují přibližně 5 cm délky těla, přičemž rozpětí končetin se může pohybovat přibližně kolem 10–13 cm. 

Mláďata při vhodných podmínkách rostou poměrně dobře. Rychlost růstu je ovlivněna především teplotou, množstvím potravy a celkovými podmínkami chovu.

Výskyt:

Harpactira namaquensis se přirozeně vyskytuje v Jihoafrické republice a Namibii. Druh je známý zejména z oblasti Namaqualandu a dalších oblastí západní části Jihoafrické republiky.

Obývá převážně sušší oblasti, kde využívá podzemní úkryty a nory. Ty mu poskytují stabilnější mikroklima a chrání jej před vysokými denními teplotami a vysycháním.

Tomuto způsobu života je vhodné přizpůsobit také podmínky v zajetí a umožnit pavoukovi vytvořit si vlastní podzemní úkryt.

Péče:

Mláďata chováme v boxech odpovídajících jejich aktuální velikosti. Již od mladého věku je vhodné poskytnout dostatečně vysokou vrstvu substrátu, aby měl pavouk možnost hrabat a vytvořit si vlastní úkryt.

Dospělým jedincům poskytujeme terárium orientované především na dostatečnou plochu dna. Na dno umístíme vyšší vrstvu substrátu, například směs zeminy, rašeliny a případně písku. Substrát by měl být dostatečně kompaktní, aby v něm vytvořená nora dobře držela.

Jako základ úkrytu můžeme použít kus korkové kůry, pod kterým pavoukovi vytvoříme menší prohlubeň. Tu si následně obvykle sám rozšíří a upraví podle svých potřeb.

Vzhledem k přirozenému výskytu preferuje Harpactira namaquensis spíše sušší podmínky. Substrát není vhodné udržovat trvale mokrý nebo přemokřený. Část hlubšího substrátu lze občas mírně zvlhčit, vždy je však důležitá dobrá ventilace. Větším jedincům poskytujeme misku s neustále dostupnou čistou vodou.

Vhodná teplota pro chov se pohybuje přibližně kolem 22–26 °C. Není nutné vytvářet extrémně vysoké teploty pouze proto, že druh pochází ze suchých oblastí jižní Afriky.

Jako potravu přijímá běžný krmný hmyz odpovídající velikosti pavouka, například cvrčky, šváby nebo sarančata. Krmná reakce bývá dobrá a pavouk často loví přímo z okolí vstupu do své nory.

Při údržbě terária je potřeba počítat s rychlostí pavouka a jeho případným obranným chováním. Zbytečné zásahy do vybudované nory nedoporučujeme a přímá manipulace rukou není vhodná.

Toxicita:

Harpactira namaquensis je starosvětský sklípkan, který nemá obranné žahavé chloupky. V případě nebezpečí může využít rychlý únik, při zahnaní do úzkých však může zaujmout obranný postoj a případně kousnout.