Ephebopus cyanognathus

Ephebopus cyanognathus

Popis

Ephebopus cyanognathus je atraktivní norový sklípkan pocházející z Jižní Ameriky. Mezi chovateli je známý především díky svému nezaměnitelnému zbarvení. Nejvýraznějším znakem jsou sytě modré chelicery, podle kterých získal také anglické označení „Blue Fang Tarantula“. Modré chelicery výrazně kontrastují s tmavším tělem a oranžově až hnědavě zbarveným zadečkem.

Jedná se o převážně podzemně žijícího sklípkana. Pokud dostane dostatečně vysokou vrstvu substrátu, vytváří si vlastní hlubší noru, kterou může částečně vystlat pavučinou. Značnou část času tráví ukrytý a na povrchu jej lze pozorovat především při lovu nebo v nočních hodinách.

Zajímavostí rodu Ephebopus je umístění obranných žahavých chloupků. Na rozdíl od většiny novosvětských sklípkanů, kteří je mají na zadečku, je mají zástupci tohoto rodu umístěné na pedipalpách.

Ephebopus cyanognathus je poměrně rychlý a při vyrušení může reagovat prudkým ústupem do nory. Při zahnaní do úzkých se dokáže také aktivně bránit. Přestože jde o novosvětský druh, kvůli jeho rychlosti a temperamentu je vhodnější pro chovatele, kteří již mají se sklípkany určité zkušenosti.

Velikost

Dospělé samice dosahují přibližně 5 cm v těle, přičemž rozpětí končetin se pohybuje přibližně kolem 10–13 cm.

Mláďata při vhodných podmínkách rostou poměrně svižně. Charakteristické zbarvení se postupně zvýrazňuje s růstem a nejvýraznější bývá krátce po svleku.

Výskyt

Ephebopus cyanognathus pochází z Francouzské Guyany v severovýchodní části Jižní Ameriky. Obývá tropické oblasti s vysokou vzdušnou vlhkostí a dostatkem srážek.

V přírodě žije převážně v norách vybudovaných v půdě. Podzemní způsob života mu poskytuje stabilnější mikroklima a ochranu před nepříznivými podmínkami na povrchu.

Péče

Mláďata chováme v boxech odpovídajících jejich aktuální velikosti, ale již od mladého věku jim poskytujeme dostatek substrátu umožňujícího hrabání. U větších a dospělých jedinců je vhodná nádrž s dostatečnou plochou dna a především vyšší vrstvou substrátu.

Jako substrát lze použít rašelinu, zeminu, kokosový substrát nebo jejich směs. Důležité je, aby substrát dokázal alespoň částečně držet vytvořené chodby. Pavoukovi můžeme připravit začátek nory pod kusem korkové kůry, kterou si následně rozšíří podle vlastních potřeb.

Substrát udržujeme mírně vlhký, přičemž hlubší vrstvy mohou zůstávat vlhčí. Není však vhodné celé terárium dlouhodobě přemokřovat. Velmi důležitá je dostatečná ventilace, která zabraňuje stagnaci vzduchu a vzniku plísní. Větším jedincům poskytujeme také misku s čistou vodou.

Vhodná teplota pro chov se pohybuje přibližně kolem 23–27 °C.

Jako potravu přijímá běžný krmný hmyz odpovídající velikosti, například cvrčky, šváby nebo sarančata. Krmná reakce bývá velmi dobrá. Pavouk často čeká u vstupu do své nory a kořist po zachycení rychle zatáhne dovnitř.

Při údržbě je potřeba počítat s jeho rychlostí. Především při přesunu pavouka nebo zásahu do jeho nory může reagovat velmi prudce. Přímou manipulaci rukou proto nedoporučujeme.

Toxicita

Ephebopus cyanognathus je novosvětský sklípkan a jeho jed není obecně považován za medicínsky významný pro zdravého člověka.