Harpactira pulchripes

Odborný název: Harpactira pulchripes

Popis:
Harpactira pulchripes je zemní až norový sklípkan z čeledi Theraphosidae, pocházející z jižní Afriky. Tento druh patří mezi nejatraktivnější zástupce rodu Harpactira a je velmi oblíbený mezi chovateli díky svému výraznému zbarvení, zajímavému chování a relativně nenáročnému chovu. Druhové jméno „pulchripes“ pochází z latiny a odkazuje na jeho krásně zbarvené končetiny („krásné nohy“).

Tělo Harpactira pulchripes je převážně tmavě hnědé až černé, přičemž nejvýraznějším znakem jsou nádherně zbarvené končetiny s kontrastními zlatavými až žlutými odstíny. Při správném osvětlení mohou některé části těla působit sametově nebo kovově lesklým dojmem, což z tohoto druhu činí jednoho z nejkrásnějších afrických sklípkanů.

Velikost:
Dospělé samice Harpactira pulchripes dosahují délky těla přibližně 5–6 cm, přičemž celkové rozpětí nohou může být kolem 12–15 cm. 

Výskyt:
Harpactira pulchripes pochází z oblasti Jižní Afriky, konkrétně z provincií s teplejším a sušším klimatem. V přírodě obývá především travnaté oblasti, křovinaté biotopy a sušší lesní stanoviště. Žije v norách v půdě, pod kameny nebo mezi kořeny rostlin, kde si vytváří bezpečné úkryty vystlané hustou pavučinou.

Jeho přirozené prostředí se vyznačuje střídáním období sucha a dešťů. Pavouk je přizpůsoben životu v půdě, kde využívá stabilnější teplotu a vlhkost než na povrchu. Většinu času tráví ve své noře a aktivní bývá zejména za soumraku a v noci.

Péče:
Chov Harpactira pulchripes je při dodržení základních podmínek poměrně jednoduchý. Pro dospělou samici je vhodné terárium s dostatečnou plochou dna a hlubší vrstvou substrátu, která umožní tvorbu nor. Doporučuje se vrstva alespoň 15 cm substrátu, například kokosové vlákno, rašelina nebo jejich směs.

Optimální teplota pro chov se pohybuje přibližně mezi 24–28 °C. Tento druh preferuje spíše sušší prostředí, proto se doporučuje udržovat vlhkost kolem 50–60 % a zajistit dobré větrání. Substrát by neměl být trvale mokrý, pouze občasné mírné zvlhčení části terária je vhodné zejména u mláďat nebo před svlekem.

Toxicita:
Jed Harpactira pulchripes je účinnější než u mnoha amerických sklípkanů a jeho kousnutí může způsobit nepříjemné lokální i celkové příznaky, například bolest, otok, svalové křeče nebo celkovou nevolnost. Pro zdravého dospělého člověka však obvykle nepředstavuje život ohrožující riziko.