Harpactira baviana

Odborný název: Harpactira baviana

Popis:
Harpactira baviana je terestrický (zemní), rychlý a atraktivně zbarvený sklípkan z čeledi Theraphosidae, pocházející z jižní Afriky. Tento druh patří do skupiny takzvaných afrických sklípkanů a je ceněn především pro svůj elegantní vzhled, zajímavé chování a výraznou kresbu. Tělo bývá tmavě hnědé až černé, přičemž končetiny často zdobí světlejší proužkování a kontrastní chloupky. Při správném osvětlení vynikne kovový až namodralý lesk některých částí těla, který je pro mnoho zástupců rodu Harpactira typický.

Jedná se o středně velký druh, který je známý svou aktivitou a schopností rychle reagovat na okolí. Na rozdíl od některých klidnějších sklípkanů je Harpactira baviana pohyblivější a při vyrušení může být velmi rychlá. V přírodě si vytváří úkryty v zemi, pod kameny nebo mezi kořeny, které často vystýlá hustou pavučinou. V teráriu se podobně chová i v zajetí a často si vybuduje rozsáhlou pavučinovou síť propojující úkryt s okolím.

Velikost:
Dospělé samice Harpactira baviana dosahují délky těla přibližně 5–6 cm, přičemž rozpětí nohou může dosahovat kolem 12 cm. 

Výskyt:
Harpactira baviana pochází z oblasti Jižní Afriky, kde obývá především sušší lesní a travnaté oblasti. V přírodě žije v norách a přirozených puklinách, které si upravuje pomocí pavučiny. Jeho prostředí se vyznačuje střídáním sušších a vlhčích období, stabilními teplotami a množstvím úkrytů.

Stejně jako ostatní zástupci rodu Harpactira je tento druh přizpůsoben životu v norách. Většinu času tráví skrytý, ale při vhodných podmínkách bývá v teráriu často viditelný u vchodu do svého úkrytu nebo na pavučinové síti.

Péče:
Chov Harpactira baviana není příliš náročný, ale vyžaduje respektování jeho přirozeného způsobu života. Pro dospělého jedince je vhodné terárium s větší plochou dna a dostatečně hlubokou vrstvou substrátu, který umožní tvorbu nor. Jako substrát lze použít například kokosové vlákno, rašelinu nebo směs rašeliny a písku.

Optimální teplota pro chov se pohybuje přibližně mezi 24–28 °C. Vlhkost by měla být spíše střední, přibližně 50–65 %. Substrát by neměl být přemokřený, protože tento druh preferuje spíše sušší prostředí s dobrým větráním.

Terárium by mělo obsahovat vhodný úkryt, například kus korkové kůry, dutý kořen nebo jiný materiál umožňující vytvoření bezpečného úkrytu. Pavouk často propojí úkryt s okolím pomocí husté pavučiny, která slouží jako ochrana i místo pro lov.

Toxicita:
Harpactira baviana má oproti mnoha americkým druhům sklípkanů silnější jed a jeho kousnutí může způsobit výraznější lokální nebo celkové reakce.