Páření sklípkanů čeledi Theraphosidae je jednou z nejzajímavějších, ale zároveň nejrizikovějších fází jejich života. V dnešním článku se podíváme na to, jak u sklípkanů poznáme dospělost, jak je připravit na páření a na samotný proces páření.
Podíváme se skoro na vše, co se této problematiky týká. V dalších článcích si jednotlivé části rozebereme víc dopodrobna.
1. Pohlavní dospělost a příprava na páření
Sklípkani dosahují pohlavní dospělosti v různém věku podle druhu – u menších druhů už okolo 1,5–2 let (např. Cyriocosmus, Hapalopus, Dolichothele). Velké druhy (např. Theraphosa, Lasiodora) nebo pomalu rostoucí, často druhy, které v přírodě žijí často v horských oblastech, kde je velký teplotní rozdíl mezi ročními období až po 4–6 a víc letech.
Nutno podotknout, že v zajetí závisí rychlost růstu na několika faktorech. Ty nejdůležitější jsou frekvence příjmu potravy a teplota. Pokud vezmeme jeden druh (např. Brachypelma hamorii) a budeme mít 10 mláďat, polovinu z nich budeme krmit 2–3× týdně a chovat při teplotě 28 °C, samec dospěje klidně cca po 2,5 letech. Naopak pokud budeme krmit jednou za pár týdnů a držet je při nižší pokojové teplotě, budou dospívat klidně 3× déle.
Samec po posledním svleku
U samců poznáme dospělost podle dvou znaků:
- Tibiální háky na předních nohách (jen u některých druhů)
- Bulbusy na koncích makadel, kterými přenášejí sperma
- Při posledním dospělostním svleku se změní stavba těla, samec bude najednou „nohatější“
Dospělý samec má kratší život než samice – většinou jen několik měsíců po posledním svleku. Velmi krátkověký druh je (např. Cilantica devamatha), kde je životnost dospělého samce jen pár měsíců. Oproti tomu velké rody (Pamphobeteus, Lasiodora nebo Xenesthis) se můžou dožít až značně přes rok.
Samice po posledním svleku
Samice nemá žádné výrazné vnější znaky, ale pozná se podle velikosti. Některé samice (např. rod Chilobrachys) mají pohlavní dospělost o dost dříve než bude jejich „finální“ velikost. Samice dokážou umotat menší kokon kolem 4–4,5 cm v těle, ale dorostou se až 6+. Oproti tomu Theraphosa kokon v 6 cm v těle kokon neudělá a budeme si muset počkat, než opravdu odroste. Velikost samice se samozřejmě odvíjí i na velikosti kokonu = počtu vajíček v něm.
2. Samcova příprava: spermatická síť
Než samec vyrazí hledat partnerku, vytvoří spermatickou síť, do které umístí sperma. Poté jej nabere do bulbusů na makadlech. V přírodě pak začne aktivně putovat a vyhledávat samici. V zajetí jde taková pavučinka často v boxu/teráriu najít. Detailněji si o procesu přečerpávání povíme někdy příště.
3. Setkání samce a samice: rituál plný rizik
Páření sklípkanů je riskantní zejména pro samce. Samice může být agresivní, někdy samec končí jako potrava, některé druhy jsou agresivnější než jiné.
Typický průběh setkání:
- Vibrace a „bubnování“ – samec bubnuje nohama o podklad, aby dal o sobě samici vědět, samice může bubnování opětovat. Ne všechny druhy bubnují.
- Kontakt předních končetin – pokud má druh tibiální háky, samec jimi nadzvedne samici.
- Vkládání bulbusů do pohlavního otvoru samice – samec přenese sperma dovnitř rozmnožovacích orgánů samice.
- Rychlý ústup – ihned po aktu se samec snaží uniknout, než samice znovu přejde do loveckého módu.
4. Po páření: kokon a vývoj mláďat
V tom nejlepším případě po úspěšném oplodnění samice vytvoří kokon, obvykle za několik týdnů až měsíců (dle druhu a podmínek). Kokon obsahuje od pár desítek po vyšší řády stovek vajíček. Některé rody, jako (např. Lasiodora) až přes tisíc.
Průběh vývoje:
- Vajíčko → nymfa 1. instaru: několik týdnů v kokonu
- Nymfa 2 → 1. svlek
- Nymfa 3 → mají jen některé druhy rodu Poecilotheria
5. Páření v teráriu: jak na to bezpečně
- Samici dobře vykrmit.
- Nechat otevřený box/terárium, aby měl samec únikovou cestu.
- Sledovat interakci a v případě nebezpečí oddělit (delší pinzeta, kuchyňská vařečka).
- Po páření samce odstranit z terária.
6. Zajímavosti kolem páření sklípkanů
- U některých druhů může být samice po páření oplodněná i déle než rok.
- Většina samic chce samce sežrat.
- Druh Monocentropus balfouri, který žije v přírodě v koloniích, je neagresivní a samec může žít se samicí celou dobu.
- Rozdíl ve velikosti samce a samice může být obrovský (např. u rodu Pterinochilus).
- Samice rodu Encyocratella olivacea jako jediný druh z čeledi Theraphosidae nemá spermatéku, oplozený kokon dokáže udělat i po svleku.
7. Moje doporučení k páření sklípkanů
- Shánějte mladé, čerstvé samce.
- Samce shánějte až po svleku samice.
- Samice potřebuje být dobře vykrmená.
Závěr
Páření sklípkanů je fascinující podívaná, která odhaluje složitost a rozmanitost jejich chování. Pro chovatele představuje vrchol jejich práce, ale také velkou zodpovědnost. Dodržení správných podmínek je klíčem k úspěchu – a často i k záchraně samcova života.